Historie školy a František Drdla

Datum: 5.10.2023

Založení hudební školy

Základní umělecká škola Františka Drdly– podrobná historie školy od roku 1927 – 2017 – ke stažení

1. srpna 1927 došlo k první schůzi přípravného výboru pro založení hudební školy v Městě Žďáře. Jeho členy byli : za Okresní osvětový sbor předseda Dr.Nedělka, jednatel Julius Štarha a člen František Láznička. V přípravném výboru byli dále učitelé František Hutař, Jan Toman, J. Fischer, František Mokrý, František Vápeník, Josef Pavelka. Jednání se zúčastnil i starosta města Josef Kružík. Schůzi předsedal Antonín Hromádka, žďárský rodák, který zastával funkci inspektora hudebních škol.
7. srpna byl uspořádán hudební večer za účasti 258 občanů. Program vyplnila Horácká hudba, pěvecké kvarteto a inspektor Hromádka přednáškou, na níž ,,význam pěstění citu, šlechtění duše a výchovný program hudebních škol velmi výstižně vystihl a pro Město Žďár zvláště zdůraznil.“
Inspektor Hromádka měl největší zásluhu na tom, že se již 1. 9. 1927, měsíc po první schůzce přípravného výboru, začalo na žďárské hudební škole vyučovat. Oficiální povolení vydala Zemská politická správa až 22. května 1928. To se již ve Žďáře skoro celý rok na hudební škole vyučovalo.
Škola má v čele volené kuratorium pod správou městské rady. Vyučuje se v místnostech 1. ZŠ a od roku 1929 též v pronajaté místnosti městské knihovny. Roku 1930 zakupuje škola vlastní klavír. Protože nemá dostatek prostředků, půjčuje jí pan J. Toman 3500 Kč. Počet žáků ve školním roce 1928-29 je 36 (klavír 4, housle 32), kromě toho se učí 20 chlapců hře na dechové nástroje pro potřeby Horácké hudby v hostinci ,,U Ubrů“.
Úřední název školy: Úředně oprávněná hudební škola Okresního osvětového sboru ve Městě Žďáře

Jak se měnil název školy

1928 – Hudební škola Okresního osvětového sboru ve Městě Žďáře
1940 – Městská hudební škola
1948 – Základní hudební škola
1960 – Lidová škola umění
1988 – Lidová škola umění Františka Drdly
1990 – Základní umělecká škola Františka Drdly

Jak se škola rozšiřovala

1927 – hudební oddělení
1963 – zaveden výtvarný obor
1979 – otevřen taneční obor
1982 – otevřen literárně-dramatický obor

Jak se měnilo sídlo školy

1927 – Vyučování probíhalo ve třech učebnách místní školy (1.ZŠ)
1929 – Pronajata místnost v městské knihovně (umístěna ve vedlejší budově, dnes součást 1.ZŠ)
1940 – Binkův dům na náměstí (dříve městský sirotčinec, později Dům pionýrů – zbourán počátkem 70. let)
1947 – Hudební škola je přemístěna na Tvrz (dnes městské muzeum)
1949 – Budova v Žižkově ulici, která dříve sloužila jako infekční pavilon
1969 – Přestavba budovy v Žižkově ulici do dnešní podoby – zvětšení kapacity
1978 – Postavena hlavní budova školy na Doležalově náměstí
1979 – Dokončena přístavba školy

Foto sídla školy v 1. ZŠ a Binkově domě

Foto sídlo školy na Tvrzi a na Žižkově ulici

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Současná budova ZUŠ F. Drdly

Ředitelé

1927-29 – Stanislav Svoboda
1929-31 – Jaroslav Černý
1931-37 – Martin Charvát
1937-51 – Ludvík Vaníček
1951 – Antonín Horák (zastupující ředitel)
1951-84 – Vlastimil Raab
1984-91 – Hana Faltová
1985-87 – Dagmar Kytnerová (zastupující ředitelka)
1991-93 – Rostislav Drdla
1993-2007 – Vratislav Jindra
2007-dosud – Dana Foralová

Alois František Drdla

(28.11.1868 Žďár nad Sázavou- 3.9.1944 Bad Gastein )

Houslový virtuóz, hudební skladatel. Jeho rodný dům stál v místech nynějšího Domu dětí a mládeže ve Žďáře nad Sázavou. Ve čtrnácti letech se ostěhoval s rodinou do Vídně. Po studiích byl houslistou vídeňské dvorní opery, koncertním mistrem v divadle na Vídeňce, koncertoval v četných zemích Evropy a v Americe. Obdržel titul profesora od rakouského prezidenta, vždy se však hlásil k českému původu a propagoval českou hudbu. Udržoval přátelské styky s Kubelíkem, V. Příhodou, O. Nedbalem a mnoha dalšími. Rád se vracel do Žďáru. Napsal více než 600 různých skladeb, většinou pro housle a klavír, 250 skladeb bylo vydáno tiskem. Velké popularity mimo jiné dosáhly jeho skladby Lenorka, Vision, Feu Follet, Snění, Fantazie na motivy z opery Dalibor, Fantazie na ukrajinské národní motivy, Polonéza, Mazurky, Ivresse, Listy do památníku, Šest klavírních skladeb a jiné. Drdlovy skladby byly tištěny největšími hudebními nakladatelstvími, např. Riccordi (Itálie), Bosworth (Anglie). O životě a díle F. Drdly vyšla řada prací, např. od J.M. Květa. Kritika vysoce hodnotila jeho umění. František Drdla tak patří mezi významné osobnosti české hudby.

DIGITAL CAMERA DSCN9357 DSCN9337

Z učitelských výletů za Františkem Drdlou do Vídně a do Bad Gastein